Kde vzít a nekrást?

Dalo by se dlouze vědecky disputovat o některých ustálených názorech. Co bylo dřív? Vejce nebo slepice? Hádám, že vejce plazů. Kdo si myslí, že má patent na rozum a přitom nevidí dál než ke svému korytu? Odkud se berou děti a odkud se bere světlo a teplo?

 Teď si představte, že už na základní škole se ve Fyzice děti učí, jakým způsobem se dá provést rozklad síly působící v jednom směru na dvě navzájem kolmé složky, pokud všechny tři leží ve stejné rovině jako bod, na nějž působí, případně na tři navzájem kolmě síly působící opět všechny čtyři ve stejném bodě prostoru.

 Na střední škole jako jsou gymnázia nebo průmyslovky, se poté, co většinu informací ze základní školy zahrabali pod hromady informací, které v životě těžko ještě někdy použijí, jako: Co, kde, kdo a kdy napsal nebo jak se liší dva vymizelé druhy dávno zapomenutých obyvatel naší planety... Někde, jen tak na okraj analytické geometrie, se učitel zmíní o nelineárním průběhu goniometrických funkcí a přitom se stále zdůrazňuje fyzikální zákon, že energii nelze vyrobit ani zničit, pouze může změnit svou formu.

 Když se dostanete na vysokou školu technického zaměření, tak se možná jenom tak na okraj dozvíte, že výslednou funkci každé derivace je možno integrovat, protože integrace je inverzní funkcí k derivaci. Ne ke každé integrovatelné funkci však lze nalézt její smysluplnou derivaci, ale nad tím si lámou hlavy chytřejší než jsem já.

 Nevím zda jste někdy zkoumali starý tachometr auta. Je to vlastně Mechanický Derivační Momentový Kovertor, který derivuje dynamický kroutící moment přenášený jako otáčky bovdenu od převodovky na vodivý válec v magnetické poli permanentního magnetu. Ve válci indukované vířivé proudy pak působí statickým kroutícím momentem proti pružině okolo osy ručičky tachometru a tím způsobují její výchylku udávající rychlost auta.

 Budeme-li věřit vysokoškolým učitelům se všemi tituly před a za jménem, pak existuje jistá slušná pravděpodobnost, že existje zařízení pracující inverzně: Říkejme mu třeba Mechanický Integrační Momentový Konvertor, který je schopen naopak ze statického kroutícího momentu na řídící hřídeli vytvořit otáčky na hřídeli výstupním.

 Na něj pak stačí připojit generátor elektrické energie a "Na samotě u lesa" není potřeba stavět několikakilometrovou přípojku elektřiny, ale těch pár desítek kW výkonu se vejde do kontejneru, v jakých se dnes a denně vozí hromady věcí z jednoho konce světa na druhý.

 Odkud ale takový MIMK bere energii? Zkuste si teď třeba představit, že jste na kopci a pod kopcem je jezero. Vaším úkolem je donést v kbelíku vodu z jezera na kopec. Vezmete tedy kbelík a jdete z kopce pro vodu. Dolu to jde celkem dobře, tak naberete vodu  a vracíte se hezky do kopečka s plným kbelíkem zpátky na vrchol. Jde to těžko, protože kopec je prudký a vám to klouže.

 Tak jste se konečně dostali zpět nahoru. Ale teď máte problém: "Jak dokážete, že jste tu vodu opravdu donesli z jezera?" Jezero je hluboké a tmavé a voda v kbelíku je průzračná. Kdybyste přenesli písek z duny, tak v duně zbyde prohlubeň v místě, kde byl dříve písek, ale na hladině jezera takovou prohlubeň nenajdete.

 Asi tak před sto lety nějaký Albert Einstein přišel se vzorečkem [E = m • c²], který říká, že množství energie uložené ve hmotě je úměrné její hmotnosti. Takže tvrdil, že vše kolem nás je složeno z energie uspořádané podle idejí ~ myšlenek.

 Když teď vezmeme axiom, že šude kolem je energie ve shlucích menších než je molekula vody, ba dokonce ještě menších než jsou elektrony, neutrony a protony. Pak by to třeba šlo udělat ve stylu: "Vypadly pojistky na rozvodně, tak pošlete mladého s kyblem pro štrum!". = Postavíte si vedle domu kontejner se zdrojem poháněným MIMK, napojíte jej kabelem do HDS-ky a nejste závislí na drátech, které můžou spadnout, zrovna když se to nejméně hodí. Třeba v noci za bouřky.

 Pokud budete mít stejně smýšlející sousedy, tak si můžete založit energetické výrobní družstvo, propojit si své kontejnery a podělit se o přebytky, takže není potřeba stavět několikanásobně větší zdroj, než jaký odpovídá průměrné spotřebě. Rozběhové proudy části spotřebičů totiž mohou být 3× větší třeba u výbojky, 5-15× vyšší u elektromotoru, transformátoru či zářivky, ale taky 20-40× větší u kondenzátoru oproti ustálené velikosti proudu za provozu. S čímž je třeba počítat, když kupujete stykač, jehož kontakty by daný spotřebič měly spínat.

 Riziko je, že pořádek dělá přátele a ten se dá zařídit třeba tak, že si na spojky mezi jednotlivými kontejnery umístíte měření přenášené energie, ale kde je měření, tam se na tom dá přiživovat...

 Je tady organizace, která tvrdí, že každý, kdo něco vyrábí jí musí pod různými záminkami odevzdat 70% svého výdělku... , protože jen ona ví, jak nejlépe rozdělit a utratit tyto vytvořené hodnoty . Někdy uzná, že jste je dali tam, kde by je jinak musela poslat ona. Ale jenom někdy.

 Ve škole se učí, že energii nejde zničit ani vytvořit. Máte-li rádi své pohodlí, tak na tomto "Status quo", raději nebudete nic měnit, když už to dlouhá léta funguje. Mne zase ve škole učili, že tepelnou energii z fosilních paliv neumíme dokonale přeměnit na elektřinu a z uhlí v elektrárnách přeměníme na elektřinu asi jednu třetinu energie v něm uložené, a proto je lépe stavět teplárny, kde druhou třetinu energetického potenciálu uhlí využijeme k ohřevu vody a topení. Ten zbytek se považuje za technologické ztráty, které utečou do komína, do chladících věží, případně do vody, kde holt zmizí. Ale energii nejde zničit.

 V posledních letech se začíná vyžívat i jiných zdrojů energie než jsou fosilní paliva jako uhlí, ropa nebo plyn. Místo Uranu se plánují reaktory, štěpící Thorium, což však není tak zajímavé pro armády, protože při jeho štěpení nevznikají nestabilní izotopy použitelné pro explozivní systémy.

 Nadějný směr získávání energie, kterým je využití solární energie, ať už formou větrných elektráren, vodních elektráren na tocích, příbojových či přílivových na moři, přímá přeměna pomocí křemíkových fotočlánků, případně nepřímá přeměna, kdy se pomocí zrcadel soustředí paprsky na parní kotel následovaný turbínou jako u jiných tepelných elektráren. "Šikovné české hlavičky" ale rychle přišly na to, jak podojit stát, který "neprozřetelně" naBlankoval podmínky, které místo zlevnění hromadně vyráběné energie jí naopak do budoucnosti zdraží, prostě proto, že technologický rozvoj jde tak rychle, že než se zaplatí cena staršího systému, tak je vývoj o několik generací dále. Což někteří vybraní přebyteční bohužel nechápou, pokud se tím vůbec chtějí zatěžovat, když už tou dobou nebudou ve funkci...

 Momentálně aktuální směr rozvoje míří k autonomním systémům, schopným pracovat i bez připojení do elektrizační sítě a elektroměrů. Ale z čeho se pak bude vypočítávat daň, když má někdo kdo_ví_kolik energie zadarmo - přesněji za jednorázovou investici a zanedbatelné provozní náklady? Na začátku zaplatíte DzPřH ze stavby a pak už tak 20 let skoro nic. ;-)

 Tak to asi bude potřeba prodat nějakou tu elektrárnu. Sice to nejde odstěhovat, takže odpady nám zůstanou (popílek, kouř, ...), ale peníze půjdou někam jinam. No není to skvělé? Jak pro koho...

Martin